Galerie moderního umění v Hradci Králové. Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche28/04/24–12/10/25

Sběratelství výtvarného umění je jednou z činností, jíž moderní člověk může realizovat sám sebe. Svoje zájmy, záliby a názory na to, co je dobré, kvalitní, smysluplné či krásné propisuje do univerza rozrůstající se sbírky. Vytváření sbírky si můžeme představit jako otevřený a dynamický proces, jehož výsledek není předem znám, neboť spolu s kolekcí se také prohlubují znalosti a zkušenosti sběratele, a tím se postupně proměňuje i její budoucnost.

foto: Jan Kolský

Dlouhodobá výstava v Galerii moderního umění v Hradci Králové Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche představuje celoživotní dílo znalce, sběratele a neúnavného podporovatele mladých výtvarníků Karla Tutsche (1941–2008), jenž po více než čtvrt století na vlastní náklady provozoval brněnskou galerii Na bidýlku a svou činností přispíval k propagaci českého umění v zahraničí. V Brně byly naopak díky němu k vidění práce zahraničních autorů.

Výstava je pokusem o rekonstrukci Tutschovy cesty od amatérského sběratele drobné grafiky a exlibris k uznávanému znalci a majiteli jedné z nejvýznamnějších sbírek své doby u nás. Jednotlivá umělecká díla, jež se rozhodnutím sběratele ocitla v jeho brněnském bytě, dohromady vytváří subjektivní a tím i neopakovatelnou encyklopedii českého umění od poloviny 60. let 20. století do počátku milénia.

Výstavu završuje kapitola věnovaná berlínské výtvarné scéně raných nultých let, s níž galerista udržoval kontakt a která v té době zažívala svůj největší rozmach a přitahovala začínající umělce z celé Evropy.

Výstava vůbec poprvé odborně zpracovává a představuje veřejnosti Tutschovu sbírku. Doprovází ji odborně recenzovaný kritický katalog s názvem Umění napříč generacemi. Sběratel a galerista Karel Tutsch (1941–2008). Výstava i zmíněná publikace jsou výsledkem podrobného dvouletého výzkumu, který přinesl nová zjištění. Umožňují hlubší poznání a porozumění vývoji umění a uměleckému provozu ve druhé polovině 20. století na českém i slovenském území. Skrze Tutschovy aktivity se dotýkají i tehdejších vazeb na zahraniční umělecké prostředí.

Sbírka Karla Tutsche byla zakoupena Galerií moderního umění v Hradci Králové (GMU) v roce 2021 a následujícího roku doplněna o soubor originálních kreseb ke katalogům vydaným galerií Na bidýlku. Online katalog téměř 1300 obrazů, kreseb, grafik, plastik, objektů, ale i neúplných součástí konceptuálních instalací, předmětů z vernisážových performancí a raritních kousků

Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.

Kurátorka: Petra Příkazská

Zastoupení umělci

Vladimír Boudník, André Butzer, Roberto Cabot, Jiří David, Stanislav Diviš, Jiří Georg Dokoupil, Rudolf Fila, Michal Gabriel, Kurt Gebauer, Andrew Gilbert, Jiří Havlíček, Pavel Hayek, Aleš Hudeček, Dalibor Chatrný, Jasper Joffe, Jan Knap, Vladimír Kokolia, Vladimír Komárek, Jiří Kovanda, Alena Kučerová, Milan Kunc, Petr Kvíčala, Aleš Lamr, Kalin Lindena, Christian Macketanz, Ján Mančuška, Jiří Načeradský, Vladimír Novák, Villi / Vilém Nowak

Ivan Ouhel, Petr Pavlík, Jiří Petrbok, Robert Piesen, Otto Placht, Naděžda Plíšková, Ulric Roldanus, Zdenek Rykr, Zbyněk Sekal, Markus Selg, Harold Schouten, Zbyšek Sion, Vladimír Skrepl, Otakar Slavík, Jiří Sopko, Hartmut Sörgel, Astrid Sourkova (Habima Fuchs), Jiří Sozanský, Alice Stepanek a Steven Maslin, Antonín Střížek, Tomáš Svoboda, Katarína Szanyi, Jakub Špaňhel, Max Švabinský, Jan Vaněk, Tomáš Vaněk, Thomas Winkler, Otto Zitko

Obměnné výstavy

Kabinet sběratele | Jiří Sopko

Expozice, jež je součástí výstavy Jak sbírat umění: příběh Karla Tutsche, seznamuje návštěvníka se začátky sběratelství Karla Tutsche skrze první sekci ex libris – kolekci drobné účelové grafiky, jejíž logickým pokračováním bylo rozšíření zájmu o volnou grafickou tvorbu. Kabinet sběratele postupně představí jednotlivé autory a jejich práce na papíře, které jsou nepostradatelnou součástí sbírky.

Malíř, kreslíř, ilustrátor, sochař, scénický výtvarník a pedagog Jiří Sopko (* 1942) je jedním z významných představitelů tzv. nové figurace, která se formovala na sklonku 60. let 20. století jako protiváha všudypřítomné abstraktní tvorby. Proti existenciální melancholii předcházející umělecké generace Sopko ve svých dílech staví absurdní dramata podaná s notnou dávkou ironie a v zářivých exotických barvách. Sopko krátce působil na pražské AVU jako asistent (1969–1971), po nucené pauze v době normalizace převzal vedení ateliéru Malba I (1990–2002) a později zastával funkci rektora (2002–2010).

www.galeriehk.cz